Dostala jsem pozvání od sestřenice Evy, ať s ní jedu na víkend domů-do Krkonoš, kde mám půlku příbuzenstva. Vzala jsem s sebou Portíka a Kellynku nechala s Honzou doma. Byla by tam na ní velká zima.

 Vyrazili jsme v pátek odpoledne a přijeli za tmy na Jestřabí. Je to zapadlá vesnice položená vysoko v horách, kde jsem trávila jako malá prázdniny:-)

Sestřenky babička tam má roubenou chaloupku a hospodářství. Všechno tam zůstalo stejné, jako by se tam zastavil čas. Babička nám v peci upekla povidlové buchty-prostě pohádka.

Strejda chová horské plemeno krav, které může být celoročně venku. Jsou ustájené jen pod přístřeškem. Portíkovi se ale vůbec nelíbili. Chňapal po nich, i když jsem se snažila mu ukázat, že mu žádné nebezpečí nehrozí. Hold jsem ho jako štěně měla brávat k hospodářským zvířatům.

Zato sníh se mu líbil až moc. Blbinek a hopsání si v něm užil až dost. Pak spokojeně spinkal a všichni ho chválili jak je hodný, klidný a poslušný;-) Myslím, že tohle počasí mu vyhovuje o moc víc než letní. Bohužel ale nic netrvá věčně a v neděli jsme se museli rozloučit a vydat se zpět domů do zabláceného Hradce. Když se tak nad tím zamýšlím, nechápu proč žiju ve městě...

Více fotek najdete tady.